Líně se převalil na záda, protože ho letní slunce už pálilo do ramen. Pravačkou se prohrábl v rozkroku, aby uvolnil svou výbavu, stísněnou mezi stehny. Otočil hlavu na stranu a všiml si dvou párů zvědavých očí. Neměl si lehat k těm dvěma tak blízko, pomyslel si. Rychlým pohledem sjel mezi nohy. Chtěl se přesvědčit, že není moc scvrklý, že se na něj dá koukat. Horké paprsky a uvolněná nahota se však už postaraly, aby pohled na něj byl víc, než uspokojivý.
Mimoděk dal nohy víc od sebe a pohodlně se natáhl. Teplo hladilo jeho uvolněně rozložené tělo, cítil jemný vánek, užíval si klid a pohodu. Hlava odmítala o čemkoliv přemýšlet, byl tu jen on, sám se sebou. Jen občas odehnal mouchu, lezoucí po rameni nebo jemně smetl mravence pobíhajícího po břiše. V krátkých vlnách upadal do příjemného polospánku, kdy přestával vnímat všechno kolem.
“Nazdar pánové,” vytrhl ho něčí hlas z meditativního stavu. Zřejmě nový příchozí, který se přidal k těm dvěma. Chvíli přemítal, jestli se jím má zabývat, ale zvědavost nakonec byla silnější. Mírně pootočil hlavu na stranu a otevřel oči. Plážový nováček právě opíral kolo, na kterém přijel, o nedaleký strom. Pěkná postava v cyklistickém vzbudila jeho zájem. Nedočkavě čekal, až si cyklista natáhne na zem ručník a začne se svlékat.
Tohle nenechavé očumování kohokoliv, kdo projde, tolik nesnášel, ale sám si najednou nemohl pomoct. Nasměroval svůj pohled po okolí a sledoval, kdo všechno taky kouká nebo dělá, že ne a přitom ano. Plácek u vody byl v pozoru. Zkrátka přišlo nové tělo a muselo projít vstupní kontrolou. Bez ohledu na vlastnosti a lidskou podstatu svého majitele. Čerstvý kus masa, nový objekt zájmu a možná i chtíče. To se ještě uvidí. Očekávání sílilo, napětí vrcholilo s každým jeho pohybem. Někdo si nedočkavě posunul sluneční brýle na nose, jiný se s knížkou pootočil, aby zpoza stránek lépe viděl.
On se taky otočil na bok a sledoval cyklistu, jak k ručníku přidává boty a kšiltovku. Opět se dlaní přesvědčil, že je stále mužem. Čekal spolu s ostatními. Napětí se tetelilo silněji, než horký vzduch u země. Hovory utichly a na chvíli se zdálo, že se pláž propadla do jakéhosi mezistavu mimo čas a prostor. Jakého ho bude mít?
A pak šok! Překvapení. Nečekaný zvrat. Cyklista jako první svlékl kraťasy! Jak je to možné? Každý přece začíná tričkem! Nadržené obecenstvo přišlo o část svého představení. Předčasný výron událostí otřásl slunečným, letním odpolednem a na moment zpochybnil správný chod světa. Rozčarování však nevydrželo dlouho. Pozornost všech se upnula ke svalnatému zadku a průměrnému, nezajímavě zarostlému mužství. Dokonáno jest, odhalení je u konce. Ten s knihou se už znovu začetl do příběhu, ten s brýlemi stále ještě čekal, co bude dál.
Cyklista se nakonec svlékl úplně a některé nenechavé oči ho doprovodily až k jezeru, kam se hned vydal za osvěžením. Už jenom pár mlsných pohledů, když prošel kolem a zájem se zcela ztratil. Vymizel, vyšuměl. Nahý kolař se po kolena ve vodě zařadil do zástupu všech ostatních, okoukaných.
Jo, takhle kdybys ho měl dvacet, to by tě tu uvláčeli na slinách, v proudech tekoucích z jejich nadrbaných hub, pomyslel si a posadil se. Už se potil, měl by si jít zaplavat.
Po pár tempech se jejich oči setkaly a vypadalo to na oboustranný zájem. Maskovaný za nezájem. Cyklista párkrát umně zabral, s jistotou měl plavání v krvi. On se za ním obdivně podíval. A když nakonec taky vylezl z vody, na okamžik ještě zahlédl jeho mužnou chůzi a pevně stavěné půlky.
Vrátil se na svůj ručník, ale už neměl klid. Často se podíval směrem k cyklistovi, ve snaze poznat ho blíž. Ten vleže dlouho nevydržel a jen oschnul, po pár slovech prohozených s těmi dvěma, se zvedl a poodešel kousek dál, ke vzdálenému křoví. Tam se rozkročil a mezi nohama spustil mokrý proud.
Uf, ten se s tím tedy nemaže, obdivoval cyklistův nulový stud. Pláž byla v tu chvíli v pozoru, všichni zdánlivě lhostejní, najednou zbystřili. Sebejisté gesto u někoho vzbudilo vzrušení, jiní se pohoršeně od výjevu odvrátili.
Čekal, že cyklista oklepe a vrátí se a on si ho bude moci ještě jednou pořádně prohlédnout zepředu. Ale nestalo se. Namísto toho pokračoval dál pěšinkou, která vedla podél vody, křovinatým lesíkem. Každý v tu chvíli věděl, co to znamená.
I on. Unavený klid letního odpoledne byl pryč. Ještě nikdy to neudělal. Doposud nenalezl tolik odvahy, aby se za někým takhle vydal. Jednou to ale přece musí přijít. Srdce se mu rozbušilo a to rozhodnutí rozpumpovalo krev v těle. Ostře párkrát vydechl a se staženými kulkami vstal. Zamířil k pěšince. Obecenstvo přestalo dýchat, vše ztichlo, jenom někomu zapípala zpráva na mobilu. I teď každý moc dobře věděl, co to znamená.
Byl jako omámený, nevnímal kamínky pod bosými chodidly, neslyšel polohlasem pronesené poznámky. Pomalu procházel kolem nízkých stromků a nedočkavě vyhlížel svůj cíl. Cyklista nikde. Nahlédl snad do každého plácku u vody, pátral v křovinách. Cítil se tak odhodlaný a do jisté míry šťastný, protože poprvé v životě překonal strach. S každým metrem narůstala jeho jistota, dneska to prostě zvládne. Dá to. Nastoupilo vzrušení, adrenalinem nadupané mužství se hlásilo ke slovu.
Došel až úplně dozadu, kde se porost měnil v neproniknutelnou stěnu, kterou už nešlo projít. Cesta končila. Přece tady někde musí být, ujišťoval sám sebe. A ano.
Na trávě posledního plácku, kterým se dalo ze břehu dostat do vody, ležel rozcapený cyklista. Nezpochybnitelnými, rychlými pohyby rukou si dělal dobře. A vůbec nebyl tak malý, jak to po sundání kraťasů vypadalo. Naopak. Pěkně rostlý, silný, žilnáč.
On sledoval ten výjev a zachvátila ho panika. Tohle vlastně nečekal. Není na to připravený. Neví, co má dělat dál. Sebrat se a jít, to byl ten cíl, to byla až dosud ta nedosažitelná meta. Ale s dalším krokem najednou vůbec nevěděl.
Tiše pozoroval cyklistu, jak se zabývá svou rozkoší. Měl za to, že o něm musí vědět, ale ten na sobě nedal nic znát. On sám, celý ztvrdlý a pulsující, se ani nehnul a dál se díval. Cyklistovo tělo se vzpínalo, svaly hrály svůj divoký part, prudké oddychování přecházející v tlumený sten strhalo závoj sebekontroly. Cyklistův stroj byl v cílové rovince.
Ještě před tím, než došlo k přetrhnutí pásky, se otočil a šel pryč. Tělem se mu rozlil příjemný pocit. Dnes vyhrál.