Slunce pražilo na rozpálenou střechu malého autoservisu na předměstí Říma. Uvnitř dílny se nad otevřenou kapotou starého Fiatu skláněli dva mladí muži v modrých montérkách. Marco, třicetiletý zkušený mechanik s tmavými vlasy a pronikavýma očima, se mračil na motor před sebou. Vedle něj stál o pět let mladší Luca, fešák s jiskrou v oku a nadšením pro svou práci.
"Tenhle starý krám potřebuje kompletní generálku," zamumlal Marco a otřel si pot z čela. "Nejlepší bude vyměnit celou rozvodovou sadu."
Luca se kousl do rtu a nesměle namítl: "Nemyslíš, že by stačilo vyměnit jen řemen a napínák? Ty válce vypadají ještě docela dobře."
Marco se na něj podíval s pobaveným úsměvem. "Jak jsi tady dlouho, co? Věř mi, s těmihle starými Fiaty je lepší udělat všechno najednou. Ušetří to čas i peníze zákazníkovi."
Luca ale neustoupil. "Dovol mi to zkusit. Mám takový pocit..."
Marco pokrčil rameny. "Jak chceš. Ale až to nebude fungovat, budeš to muset rozebírat znovu."
Luca se pustil do práce s vervou člověka, který chce dokázat svou hodnotu. Marco ho pozoroval z povzdálí, zvědavý, jak si s tím poradí. Po dvou hodinách intenzivní práce Luca konečně zvedl hlavu.
"Hotovo," řekl s úsměvem. "Pojďme to vyzkoušet."
Marco skepticky přistoupil ke klíčkům. Motor naskočil na první pokus a předl jako spokojená kočka. Lucovy oči zářily triumfem.
"No teda," vydechl Marco překvapeně. "Musím uznat, že jsi měl pravdu. Dobrá práce, mladej."
Luca zářil pýchou. "Díky! Jsem rád, že to vyšlo."
Marco se na něj díval s novým respektem a něčím dalším v očích.
"Zasloužíš si odměnu. Co takhle pivo po práci?"
"Jasně, proč ne," souhlasil Luca nadšeně.
Večer přišel brzy. Když zavřeli dílnu, sedli si venku na lavičku s lahvemi piva v rukou. Marco se k Lucovi naklonil blíž.
“Co Chiara, jak vám to jde?” zeptal se Lucy.
“Už spolu nejsme, rozešla se se mnou.” Luca posmutněl.
“Co se stalo? To není možné, takového prima chlapa nechá? Coura jedna!”
“Nemluv o ní tak, prosím.”
"Víš," začal Marco tišším hlasem, "nejsi jen šikovný mechanik. Jsi taky sakra pohledný chlap. Pro ženské je tě škoda!"
Luca se zarazil, nejistý, jak má reagovat. "Díky, ale... já nejsem na chlapy."
Marco se usmál. "Jsi si jistý? Možná jsi to jen nikdy ještě nezkusil."
Luca polkl. "Já... nikdy mě to nenapadlo."
"Tak co kdybychom to zjistili?" navrhl Marco a položil ruku na Lucovo stehno.
Luca cítil, jak mu buší srdce. Část jeho mozku křičela, že tohle není správné, ale jiná část byla zvědavá. Marco byl atraktivní a Luca se cítil polichocen jeho zájmem.
"Já... nevím," zaváhal Luca a rozpačitě se rozhlížel kolem.
Marco se k němu naklonil ještě blíž. "Nech se vést. Slibuju, že to bude dobré."
“Marco, prosím, já ….”
Jejich rty se setkaly v nejistém, ale vzrušujícím polibku. Luca cítil, jak se mu rozbušilo srdce. Tohle bylo jiné než s dívkami - intenzivnější, drsnější, ale nečekaně vzrušující.
Vrátili se spolu do dílny, kde je nikdo nemohl vidět. Marco Lucu jemně přitlačil na kapotu auta a začal mu rozepínat montérky. Luca se chvěl vzrušením a nervozitou.
"Uvolni se," zašeptal Marco. "Nech mě ti ukázat, co všechno jsi dosud propásl."
Marco se pomalu sunul dolů, líbajíc Lucovu hruď a břicho. Luca cítil, jak se mu zrychluje dech. Když Marco klekl před ním, Luca zavřel oči, přemožen intenzitou pocitů.
Vzrušení na sebe nedalo dlouho čekat. Jemné laskání mužných rukou přes látku Lucových trenýrek přineslo nebývalou vlnu touhy. Napětí bylo v tu chvíli už i vidět.
Marco nakonec Lucu osvobodil od veškerého oblečení a zabořil svůj obličej do míst, kam se obvykle kolegovi z práce nechodí. Luca zrychleně dýchal. Už nepochyboval, všechno nasvědčovalo tomu, že se mu Marcova troufalost líbí.
Marco byl něžný a trpělivý, vedl Lucu novými zážitky s péčí a pozorností. Luca se brzy přistihl, že vzdychá rozkoší, jeho ruce se zaryly do Marcových vlasů.
Po chvíli Marco vstal a políbil Lucu na rty. "Teď ty," zašeptal s úsměvem. Stál teď před ním nahý a plný toužebného očekávání.
Luca zaváhal jen na okamžik, než se vyměnili. S Marcovým jemným vedením se Luca pustil do objevování tajemství mužské rozkoše. Byl to pro něj zcela nový zážitek, ale zjistil, že mu to přináší nečekané potěšení.
“Děláš to skvěle,” povzbuzoval ho Marco s jasně vztyčeným důkazem, který odhodlaně trčel do prostoru.
Luca se snažil, jak nejlépe dovedl. Byl stejně nadaný, jako při dopolední práci na motoru toho starého Fiatu. Marco vzdychal a se zájmem pozoroval, co s ním všechno Luca dokáže.
Pak se oba postavili, pohlceni vášnivou touhou. Dlouze se líbali a vzájemně si dlaněmi dělali dobře. Jejich chtíč narůstal s každým dalším pohybem, až nakonec Marco s hlasitým sténáním o krok ustoupil a nechal skrápět Lucovy montérky, shrnuté u kolen.
Luca se cítil jako u vytržení, když viděl gejzíry Marcovy exploze. Ten mu vzápětí zastavil ruku a nabídl k jeho vyvrcholení svůj jazyk a žhavá ústa.
Postaral se o Lucu s náležitou péčí, protože už za okamžik se Luca vzepjal ve vlně rozkoše a nechal jí plně pod kontrolou Marca. Třásla se mu kolena a sám si zakrýval ústa, aby nebyl slyšet jeho křik. Tak intenzivně mu to ještě nikdy nikdo neudělal.
Zůstali ještě chvíli spolu v objetí a polibcích. Luca byl v rozpacích, možná se i trochu styděl, ale v Marcově náručí se cítil v bezpečí. Jejich rozžhavená těla odmítala vychladnout a vzájemné tisknutí nebralo konce.
Luca se podíval na Marca s novýma očima. "Incredibilmente," vydechl. "To bylo... neuvěřitelné."
Marco se usmál a pohladil ho po tváři. "Říkal jsem ti to. Vítej v novém světě, Luco."
Luca cítil, jak se mu v hrudi rozlévá teplo. Tohle nebyl jen sex - bylo to něco víc. Něco, co ho děsilo i vzrušovalo zároveň.
"Co... co teď?" zeptal se nejistě.
Marco se k němu naklonil a jemně ho políbil. "To záleží na tobě. Ale já bych rád zjistil, kam až tohle může zajít. Co ty na to?"
Luca se usmál a přitulil se k němu blíž. "Myslím, že bych to taky rád zjistil."
“Teď si dáme pivo, co říkáš?” navrhl Marco.
Líbila se Ti povídka? Dej lajk nebo ji sdílej. Chceš náš blog podpořit? Zvaž dobrovolný příspěvek. Díky moc!
Comments