• Good Guy

Kurátor


Richard Taddei: Surfer 1985

Scott

„Vyser si voko, kokote,” hodila pokérovaná holka přes rameno a flákla za sebou dveřma.

Tak to bychom měli. Další ztracená duše, který jsem měl ukázat tu správnou cestu. Je jí sotva osmnáct, jede v tvrdejch drogách, krade a šlape. Dostala podmínku a má maličkost jí měla dělat kurátora. Úvodní schůzka a hned taková láska na první pohled. V duchu jsem si poznamenal, že jestli nedorazí na příští schůzku, musím zavolat poldy. Anebo ne? Má smysl dát jí ještě šanci? Stojí o ni vůbec?

Dobře minutu jsem zíral na zavřený dveře a říkal si, že už toho mám dost, že bych se ve svejch sedmatřiceti měl živit nějak líp. Vznešený ideály, jak budu pomáhat mladistvejm, co se dostali na scestí, byly už dávno v prdeli. Hned první kluk mě o ně připravil. Můj úřad mu sehnal práci a on vzal na šéfa po třech tejdnech kudlu a vobral ho. Pak si koupil herák, říznutej čističem odpadů a nerozdejchal to. Byl to sakra krutej začátek mýho novýho života.

Ten starej jsem zavřel do šuplíku s medailí za statečnost. Byl jsem v Afghoši s Delta Force jako pyrotechnik ale taky jako psychouš týmu. Většinou jsem dělal tu druhou práci. Kluci si za mnou chodili vylejvat svý přetížený duše a já se snažil, aby jim nevylítly pojistky úplně. Vstřebával jsem ty jejich bolesti do sebe a snažil se bejt imunní, jenže to nešlo. Byli to kámoši, se kterejma jsem prošel celým výcvikem. Zažil s nima dobrý i zlý. Nemohl jsem mezi sebe a jejich problémy postavit pancéřový sklo. Přitom jsem cejtil, jak mě to zevnitř užírá. Věděl jsem, že jestli si nevypěstuju odstup a nadhled, skončím s vyhozenejma pojistkama já. A že to bude pořádnej blackout, mi bylo jasný.

Ven ze základny jsem se dostal jen občas. Pyrotechniků tam bylo víc, psycholog jen jeden. Sem tam mě kluci ale na rutinní hlídku vzali. To pak bylo mým úkolem likvidovat improvizovaný výbušný zařízení, kterejma nás obšťastňovali povstalci. Všechno zlý je pro něco dobrý, napadlo mě až o dost pozdějc. Ten den mě málem vypli, přitom to ale bylo vysvobození.

Až v polním špitále jsem si přiznal, že to byla moje chyba. Přemejšlel jsem o klukovi, kterýmu holka nasadila parohy a on to neunes. Nedával jsem pozor a nehlídal si okolí. Když kámoš za mnou zařval „kontakt!”, byl jsem pomalejší, než ochrnutej slimák.

Nasypali to do mě. Čtyři mudžahedíni s kalachama, schovaný za hromadou kamení. Byl jsem nejblíž, tak jsem to slíznul. Naštěstí do vesty. Jenže žádná vesta, ani ta s nejsilnějšíma plátama, nezvládne několik střel ze samopalu. Zastavila tři, čtvrtá už prošla. Stačila, abych se podíval tý s kosou zblízka do ksichtu. Zaklepání na dveře mě vytrhlo ze vzpomínek na mou slezinu, kterou jsem mrše zubatý obětoval. Koukl jsem na hodinky a zaklel. Další klient je tady a já si ani nestihl dát kafe. A o jídle ani nemluvím.

Pozdravil a po krátkým zaváhání si sedl. Krásnej kluk, co se mohl z fleku živit jako model. Každá holka se za ním určitě otočila, ale on byl na chlapy. Když se to domákli jeho prachatý rodiče vychovaný v duchu jižanskejch tradic někde u Mississippi, zavřeli ho doma. Po poradě s farářem mu pořídili katolickýho vychovatele, co z něj měl ty choutky na pěkný ocasy dostat třeba násilím. Podle spisu měl ten magor praktiky exorcisty. Kluk, kterej neznal nic jinýho, než pozlátko a volnost Kalifornie, to vydržel dva tejdny. Zdrhnul z domova při první příležitosti.

Otrávenej výraz se ani nesnažil skrejvat. Tam venku bylo tolik zajímavejch aktivit, a on musel ztrácet čas se soudně přiděleným kurátorem. Opruz nejvyšší kategorie. Rozvalil se na židli, nohu přes nohu. Moderní roztrhaný džíny mi nabídly pohled na jeho koleno a pár proužků stehna. Modrý oči si mě pohrdavě měřily. Těžkej frajer, pán situace. Utekl v šestnácti a než ho v L. A. našli, byl už plnoletej a pod ochranou pasáka se kterým i spal. Kupodivu nefetoval, jen chlastal a sem tam si dal jointa. Nebyl na tom proto tak zle, jako zbytek šlapek, co ten den kluci z mravnostního sebrali.

Dostal dva roky. Dva kluci z tý pasákovy bandy na něj hodili pár krádeží. Klasický uspávači. Dali kořenovi do chlastu rohák a pak ho obrali. U soudu se přiznal, i když právníkovi tvrdil, že to nikdy neudělal. Možná nekecal a přiznání bylo jen kalkul. Šel na dohodu a vyvázl s nejnižším trestem. Teď ho po půlce pustili s tím, že si odmaká šest set hodin veřejně prospěšnejch prací. Dost velkou roli v tom sehráli jeho prachatý rodiče. Zacvakali drahýho právníka a okradenejm zákazníkům škodu. A pak se pokusili zkorumpovat mě, abych se jim o nápravu juniora postaral.

„Aby bylo jasný, já vám na nějaký práce kašlu. Sežeňte někoho, kdo to za mě odmaká, naši ho zacvaknou a bude to. Dělá se to tak, ne?”

„Milý Danny,” dal jsem si s odpovědí načas. „Doufal jsem, že jsi chlap a ne podrazácká baba. Jestli ale chceš podvádět, tak se seber a vypadni. Doma řekni papínkovi a mamince, ať ti tvůj drahej právník sežene jinýho kurátora, kterej to takhle sfoukne. Anebo ti určí novej dozor soud. Ode mě ale podvody nečekej.”

V první chvíli se chtěl zvednout, ale pak mu začalo v jeho pěkný hlavince šrotovat. Byl čitelnej, jak slabikář. Věděl jsem od toho drahýho právníka, že mě chtěl on sám a soudce jim šel na ruku. Nejspíš o mě slyšel v base, kdoví. Asi se doslech, že se se mnou dá mluvit. Jo, dá, ale ne o podvodech.

„Tys byl vždycky zvyklej, že na co si ukážeš, to dostaneš. Rodiče tě rozmazlili a pak najednou přišel šok. Měls na zlatým podnose všechno, jen svobodu a volnost ne. Neměl jsi strach vyměnit luxus za život pouliční děvky a nebejt tý šťáry, šlapeš ještě teď. Tak na mě nehraj mamánka, co se bojí práce. To ti nesežeru. Ten trest zmákneš za dva, tři měsíce levou zadní. Anebo jsem se v tobě pořádně seknul. Myslel jsem, že jsi frajer a ty jsi přitom jen ubohej sráč.

Mlčel a ze zavařený mozkovny se mu málem čoudilo. Na urážky, co ho měly vyprovokovat, zareagoval jen očima. Život na ulici i rok za mřížema ho naučil ovládat svý emoce.

„Co bych měl teda dělat?” konečně to pochopil.

Zazubil jsem se na něj svým úsměvem číslo dvacet sedm. Tím, kterej prolamuje ledy. Nikdy není na škodu ukázat vstřícnost. Otevřel jsem tenký desky a podal mu je, jak menu v drahý restauraci. Byly tam čtyři nabídky práce, co jsem mu vybral. Bez zájmu návrhy prolistoval. Údržba městský zeleně, úklid v nemocnici ani služby seniorům ho nezaujaly. Až u čtvrtýho papíru se zarazil.

„Úklid a údržba pláže v Malibu?” zeptal se, jak retard.

„Číst umíš,” pořád jsem se usmíval jak v reklamě na zubní pastu. Čekal jsem, že se na to chytí. Trávit třeba deset hodin denně na pláži, sbírat přitom bordel, vysypávat koše na odpadky a opravovat slunečníky byla dost přijatelná forma trestu. Opálí se tam a ještě třeba sbalí nějakýho píchače.

Pročetl si pozorně podmínky, který bude muset v rámci trestu dodržet. Pravidelná pracovní doba a povinný návštěvy kurátora byly samozřejmost.

„Tak jo, budu se dva měsíce flákat na pláži a přitom uklízet. To beru,” zaklapl desky a hodil je na stůl.

„Fajn, takže to spolu sepíšeme,” probral jsem pohybem myši počítač. Dohodu už jsem měl připravenou, jen jsem tam vyplnil, za jakejch podmínek mu bude úklid pláže uznanej jako náhrada trestu. O flákání to rozhodně nebylo, protože kontrola z radnice si na něm určitě smlsne a jestli zjistí, že neplní svý povinnosti, pomaže šupem zpátky za katr. Anebo taky ne, když se za něj zaručím. Jenže to se bude muset frajírek snažit, abych za něj dal ruku do ohně.

Danny

Nejdřív jsem byl pěkně naštvanej. Nenapadlo mě, že budu muset makat jako nějaká socka. Brzo mě to ale přešlo. Pláž byla parádní zašívárna a chlápek, co mi tam šéfoval, městskej správce, byl pohodář. Dalo se s ním mluvit a za pár doláčů mi vždycky připsal nějakou tu hodinku k dobru. Já si vozil prdel na surfu, vostrá tužka makala za mě a odpracovaný hodiny přibejvaly.

Hned první tejden se tam stavil můj kurátor. Zjevil se odpoledne v plavkách a dělal, jakoby vůbec nepřišel na kontrolu. Nejdřív se ale dal do řeči se se správcem a až pak přišel za mnou.

„Správce si tě chválí,” poplácal mě po rameni.

„Jo, je to tady fajn,” vymáčkl jsem ze sebe ale mý mozkový závity byly v tu chvíli jak zadřený. Ke slovu se totiž přihlásilo něco jinýho a mozek to určitě nebyl. Poprvý jsem viděl toho bejvalýho vojáka v plavkách a ten pohled teda stál za to. Fotřík tvrdil, že ho postřelili a dlouhá jizva na levý straně jeho vymakanýho opálenýho břicha to potvrzovala. Zíral jsem na něj, jak kocour do plnýho krmítka a hormony se mi plašily.

„Prej si můžeš dát hodinku pauzu, tak co bys řekl pivu támhle na baru?”

„Zkoušíte mě? Jsem v práci, nemůžu pít,” zavrčel jsem, ale kurs k plážovýmu baru jsem nabral správnej.

„Nezkouším, ale dej si co chceš,” pokrčil rameny.

Nakonec jsem si objednal pivo. Měli ho dobře vychlazený a já na něj měl chuť.

„Tak co doma? Zvládáš to?” vyzvídal ten superman vedle mě.

„Kdyby to bylo je o trochu lepší, dala by se o tom natočit telenovela. Z mámy ta sladkost úplně ukapává. Divím se, že se nelepí k podlaze. A fotr zas najal toho šílence, co se mi pokouší vyhnat chlapy z hlavy pomocí středověkejch metod. Chyběj jen tělesný tresty.”

„Kdyby to bylo hodně zlý, tak řekni. Jseš plnoletej, takže bych mohl zakročit. Nemusíš bydlet doma.”

„Já to zvládnu. Stejně jsem každej den skoro dvanáct hodin tady.”

Rozvážně přikývl a dopil jedním douškem pivo. Pak se otočil k moři a zadíval se na ukázkový vlny a skupinu surfařů, co na nich řádila. Hned bych se k nim přidal.

„Půjčujou tady prkna?” zeptal se.

„Tyhle vlny nejsou pro začátečníky.”

„Já surfoval, když ty jsi ještě kadil do plenek, chytráku,” koukl na mě a vyrazil od barovýho pultu.

Stál jsem tam jak sádrovej odlitek a jen mi spadla brada. Kluci v krimu říkali, že je ten chlap třída, tohle jsem ale nečekal.

Scott

S Dannym jsem začínal mít problém. Líbil se mi a víc, než mi bylo milý. Jenomže začít si něco s klukem, kterýho jsem dozoroval, prostě nešlo. Kdyby se to profláklo, letěl bych jak vykopnutej balón. Dokud nedokončí trest, musím si nechat zajít chuť. Ještě měsíc to vydržím a bude to. A beztak ani neví, že jsem taky na kluky. I když ten jeho pohled tuhle na pláži stál za to. Kdybych ho v tu chvíli pozval ke mně, šel by hned. Ovšem kdoví, třeba by si za vopíchání nechal zacvakat.

Dneska dopoledne přišel na povinnou půlhodinku a byl zamlklejší, než jindy. Pohádal se s otcem a přemejšlel o tom, že zas odejde z domova. Nabídl jsem mu pomoc. Kdyby o to stál mohl jsem mu sehnat bydlení. I to patřilo do mýho repertoáru. Musel jsem znát místo jeho pobytu, kdyby se jen tak odstěhoval, porušil by podmínky trestu. Nakonec jsem udělal to, co ještě nikdy ne. Dal jsem mu svou adresu a slíbil mu pomoc klidně i uprostřed noci. Koukl na mě pěkně chlípným pohledem, takže mi hned připomněl, že dva roky šlapal.

„Dal byste si říct?” olízl si smyslně rty, až mi vyschlo v krku. Pak se rozesmál. „Sorry, to byl jen fór.”

Chtíč mi sevřel slabiny a krev zamířila z hlavy na jih, do míst, který myšlením zrovna nevynikaly. Zíral jsem na Dannyho a můj vlastní pornhub mi pral do mozku gigabajty pěkně tvrdejch představ.

„To snad není možný,” hlesl jen Danny s očima dokořán. Byl jsem čitelnej, jak slabikář, takže pochopil úplně všechno. „Fotřík vás má za vzor všech ctností,” rozesmál se.

„A taky to tak zůstane,” zvážněl jsem. „Nikomu není nic do toho, s kým spím.”

„Mně jo,” provokoval.

„Ani tobě ne!” uťal jsem ten rozhovor s vědomím, že se schyluje k parádnímu průseru. Zapnul jsem diktafon a postavil ho na stůl, aby Dannymu docvaklo, že čas fórků právě skončil a čeká nás práce.

Z kanclu jsem jel rovnou domů. Moc jsem toho ale ten den už neudělal. Dávala mi zahulit představa Dannyho na všech čtyřech. V duchu jsem před sebou viděl jeho pěkně pevnej zadek, vystrčenej a připravenej na zásun. Byl jsem vděčnej za dlouhou letní košili, protože pták se mi plašil a boxerky jsem měl celý oslintaný. Občas jsem si v autě rukou zajel mezi nohy a přes tenkou látku kalhot prohrábl koule i hezky napružený péro.

Chvíli jsem přemejšlel, že si dám jen sprchu a vyrazím do klubu, nabalit nějaký jednorázový řezivo. Nakonec to ale péčko se dvěma pěknejma samečkama spravilo. Pustil jsem si je pěkně nahlas. Měl jsem to hekání, vzdechy, mručení a řvaní rád. Klacek jsem měl po pár tazích tvrdej, že zvonil. Vychutnával jsem si tu zvukovou kulisu s přivřenejma očima a představoval si Dannyho. Přejížděl jsem jednou rukou po ocasu a druhou si masíroval koule. Nohy pěkně doširoka, pohodlně rozvalenej před velikou obrazovkou. Občas jsem si dlaní přejel po slintajícím žaludu, prsty poškádlil uzdičku, přitlačil zespod a sjel až ke koulím. Měl jsem rád ocas pěkně sevřenej v těsný prdeli a tlak zespod od prostaty mě dostával do varu. Zesílil jsem stisk dlaní a přimáčkl prsty. Spokojeně jsem zamručel a zrychlil pohyb.

Kluci na obrazovce už šli taky do finiše. Starší tmavovlasej bral blonďáka zezadu, tak jak jsem to měl rád. Tvrdě a nadoraz. Ruka mi kmitala po klacku, celým mokrým od předmrdky, až to mlaskalo. Druhou jsem si mačkal a natahoval koule až k prahu příjemný bolesti. Prohýbal jsem se v bocích a zrychloval a přitom zhluboka nasával vůni pižma, vůni sexu.

Zavřel jsem oči a zpomalil pohyb ruky na tvrdým ocasu. Ještě jsem se nechtěl vystříkat. Prodlužoval jsem ty maximálně příjemný slastný pocity. S každým přetažením předkožky přes rantl, s každým přejetím žaludu dlaní jsem se dostával blíž tomu chlapskýmu ráji. Uspěchat jsem to ale nechtěl. Bylo mi tak příjemně. Slabiny se mi svíraly a energie se hromadila, připravená explodovat. Ještě ale ne, ještě chvíli.

A pak mě samečci na videu vzali s sebou. Hekání, mručení, řvaní a pleskavý zvuky z obrazovky zrychlily a já už se nemohl ovládat. Sevřel jsem svůj napruženej klacek a taky zrychlil. Stačilo málo, párkrát přejet po celý dýlce, sevřít koule a stříkal jsem.

Danny

„Co chceš? Já už s tebou nemám nic společnýho!”

„Tak to máš nějakou krátkou paměť, kurvo. Visíš mi prachy za bydlení i podíly za poslední měsíc,” můj bejvalej pasák se tvářil dost nekompromisně a dva ranaři, co mě drželi, mi taky klidu nepřidali. Nic kromě nájmu jsem mu nevisel, ale moudřejší ustoupí.

„Vydrž pár dní. Řeknu fotrovi,” couval jsem ze svejch pozic. Už jsem viděl pár kluků, co si ty dvě gorily vzaly do parády. Nic pěknýho!

„Máš tejden, prdelko moje sladká,” usmál se a poslal mi vzdušnej polibek. „Chybíš mi. Ta tvoje díra mi vydělávala pěkný prachy. A ty sis taky nestěžoval.”

„S tím už je konec!” V lochu jsem to neměl zrovna jednoduchý. Chlapi si mě tam s pomocí bachařů párkrát podali. Nejspíš tam mi došlo, že už fakt nechci šlapat. Za touhle epizodou jsem zabouchl dveře.

„Koukej sehnat ty prachy. Chci rovnej litr, jinak si s tebou mí kluci užijou. Takový klacky a ohnivej sex jsi ještě nezažil, to mi věř!”

„Visím ti max dvě kila, ty vyděrači!”

„Úroky a penále z prodlení, sladká prdelko. A taky mi budeš cálovat ušlej zisk,” rozchechtal se ten hajzl a jeho ohnivý gorily s ním. Zajímalo by mě, jestli ho píchaj, šmejda křivýho.

„Neboj, já to seženu,” kapituloval jsem.

Rozesmál se a pak kejvl těm svejm dvěma opičákům.

Scott

Cestou z práce jsem se stavil na steak v oblíbený hospodě a pak se připravil na dlouhej nudnej večer s pivem a pár spisy ztracenejch duší. Možná bych tu selanku mohl zas vylepšit nějakým pěkným péčkem a myslet přitom na Dannyho pružný vysportovaný tělo. Proužek tmavejch chlupů pod jeho pupíkem jsem viděl až moc zblízka a v klidu mě nenechal.

Zabočil jsem na temnou příjezdovou cestu k domu. Bydlel jsem až na konci ulice a nejbližší lampa už pár měsíců nesvítila. Nevadilo mi to, měl jsem rád soukromí. Světla auta olízla pruh trávy, schody a dřevěnou terasu. Postavu na posledním schodě jsem zahlídl hned. Zpozorněl jsem. Danny! Seděl opřenej o sloupek terasy, hlavu skloněnou.

„Ahoj, není na návštěvu už kapánek pozdě?” byl jsem dost rozladěnej. Danny byl problém.

Zvedl hlavu a já v tu chvíli vychladl. Někdo ho zmlátil. Měl natržený obočí a taky krev pod nosem. Když se zvedal, hekal u toho bolestí.

„Porval ses?” vrčel jsem, ale dál ho pozval. Jestli si ho podal nějakej nabíječ, tak z toho koukal slušnej průser. Už jen tím, že tak pozdě nebyl doma, porušil podmínky trestu.

„Potkal jsem svýho ex. Chce po mně prachy,” Danny syčel bolestí, zatímco jsem mu čistil rány v obličeji. Obočí chtělo sešít, zbytek byly jen odřeniny a podlitiny. Pár jich měl i na těle, ale nic, co by stálo za pozornost. Zmalovali ho pěstma, ne boxerama a botama.

„Na pláži jsi říkal, že nemusím bydlet doma, Scotte,” oslovil mě křestním jménem. Asi si to ani neuvědomil a mně to nevadilo. Důvěřoval mi. Přišel si pro pomoc ke mně, ne k rodičům. To mi stačilo.

„Ne, to nemusíš, ale tady taky zůstat nemůžeš.”

Nechal jsem ho umejt a půjčil mu čistou mikinu. Pak jsem zavolal jeho rodičům, poldům a nakonec do motelu na okraji města. Šéfoval tam kámoš z armády, kterej by mě nepráskl, ani kdyby ho mučili. U mě doma jsem Dannyho nechat nemohl. Sousedi byli sice daleko, ale určitě by se našel někdo, kdo ho viděl. Musel se sem nějak dostat a na hlavních silnicích byly kamery. Vypakovat ho na neutrální půdu, byla nutnost.

„Tak povídej, kdes svýho ex potkal?” Ticho v autě už mě válcovalo. Od chvíle, kdy jsem řekl, že ho ze špitálu odvezu do motelu, nepromluvil.

„Proč nemůžu zůstat u tebe?”

„Protože nechci přijít o práci. Už jsem ti to řekl. Tady jsme moc na ráně.”

„To už je stejně fuk,” pokrčil rameny. „Fotr se nějak domák, že seš teplej. Proto jsem šel večer ven. Nasral mě. Volal právníkovi, že chce jinýho kurátora. Taky řval, že tě zlikviduje, že jsi jen další slizká buzna, která mu nebude vojíždět syna.”

No nazdar, takže Dannyho otec se bojí, že si do kurníku pustil lišku. „Změnit kurátora není tak snadný. To by mi musel prokázat nějaký pochybení. A právě proto u mě nesmíš zůstat,” vysvětlil jsem mu klidně.

Chvíli se mi díval do očí a nakonec přikývl.

„Potřebuju prachy, abych se svýho bejvalýho pasáka zbavil,” vypadlo z něj po chvíli.

„To zařídím, neboj. Tvůj pasák už ti dá pokoj,” zastavil jsem před Emergency a pomohl mu vystoupit. Skučel bolestí možná víc, než u mě doma a flastr na obočí měl prochcanej krví. Šití fakt potřeboval. Kámoš z kriminálky už nás čekal. Šel s náma do ošetřovny a vyslechl si to, co předtím já. Nakonec Dannyho přesvědčil, aby na svýho ex podal žalobu. Ten z toho sice nebyl nadšenej, ale musel se krejt. On byl ve výkonu trestu, ne ten hajzl, co ho vydíral. Kdyby vyšlo najevo, že se s ním setkal, mohl by to soud brát jako porušení podmínek.

„To ho mám prásknout?” stočil Danny pohled na mě.

„Je to tvoje prdel, kterou chráníš.”

„Doslova,” zamračil se a pak přikývl.

Do motelu jsme přijeli až k ránu. Zbytek noci jsme strávili na kriminálce sepisováním a identifikací. Kámoš nelenil a ty dva ranaře i pasáka nechal hned sbalit. Hodilo se mu to, měl na ně zálusk už dlouho. Pasák byl ale slizskej had a ze všeho se zatím vyvlík. Doufal jsem, že Danny neztratí nervy a svou výpověď neodvolá. Pár příštích tejdnů bude tvrdejch, protože toho hajzla určitě pustěj na kauci a ranaře možná taky.

„Hned ráno zajdu za soudcem, aby vydal předběžný opatření. A pak tě hned přestěhuju jinam. Věř mi.”

„Soudce mě nevochrání,” odsekl a kopnul do sebe dva ibuprofeny.

„Ale já jo,” už jsem to nemohl vydržet a přisedl si k němu na postel. Můj pud sebezáchovy šel k šípku. Dokud byl Danny daleko, sice jsem ho chtěl, ale tím to haslo. Jenomže teď seděl na posteli kousek ode mě. Neutrální půda a jistota, že můj kámoš nikomu nepráskne, že jsem tu s ním zůstal. Hrál jsem si s ohněm, ale hřešili i svatý. A já svatej nebyl.

Danny se mi podíval do očí a pak zopakoval ten svůj cvik s nasliněným jazykem. Objal jsem ho kolem ramen a druhou ho pohladil v rozkroku. A pak jsem ho najednou líbal, jazykem mu zkoumal pusu, objímal ho a snažil se mu dostat to kalhot. Hormony tvrdě vítězily nad zbytky rozumovýho řízení. V tom jsem ale nebyl sám. I Danny mě svlíkal a jeho ruka nekompromisně sevřela můj betonově tvrdej klacek.

Líbal jsem ho do vlasů a zhluboka vdechoval jeho vůni. Rozrajcovanej mladej sameček, kterej mi voněl, jako ještě žádnej chlap před ním. A vzrušoval mě. Krásnej mladej hříšník, děvka, co dokázala zblbnout každýho chlapa. Zakázaný ovoce, kterýmu se nedalo odolat.

Vzal do pusy můj ocas a nejdřív dráždil jen žalud. Svíral ho měkkými rty a objížděl jazykem kolem dokola i přes špičku, uzdičku a dírku. Rozvalil jsem se na posteli a roztejkal se blahem. Pomalu jsem přirážel, abych se do jeho sladký pusy dostal hloubš, ale on si furt hrál jen se žaludem. Občas objel celej klacek jazykem, aby ho pěkně naslinil, ale zas se vrátil k žaludu a věnoval se těm nejcitlivějším místům. Mozek si vybral náhradní volno a celý mý tělo chtělo jen mrdat. Vojet Dannyho pěknou svalnatou prdel. Na nic jinýho mý kapacity nestačily.

Asi mi četl myšlenky, protože když se dost pobavil s mým ohonem, klekl si na posteli a nasliněnejma prstama si projel rýhu. Potom sklouznul přes koule na svýho trčícího ptáka, prohnul se a vystrčil zadek. Plivl jsem si pořádně na ocas a zatlačil proti jeho vystrčený díře. Vklouzl jsem dovnitř a pomalu zatlačil. Danny byl akorát. Pevná ale poddajná díra, která obejmula můj ne zrovna malej ocas. Když jsem po chvilce přirazil, vydechnul a prohnul se ještě víc. Věděl, jak se naštelovat, abych mu dráždil prostatu. Cejtil jsem ten výstupek a otíral si o něj ocas. Danny hekal a vzdychal a kroutil se, aby se dostal do nejlepší polohy.

„Líbí se ti to?” zašeptal jsem mu do ucha.

„Máš ho skvěle velkýho. Dělej, pořádně mě vomrdej! Mám rád chlapy, co na mě jdou tvrdě.”

„Tak to seš na správný adrese,” olízl jsem mu ušní lalůček a pak do něj vrazil celej svůj ocas až po kořen. Zavzdychal a zatlačil proti mě.

Přirážel jsem celou svou dýlkou, ale ne moc rychle. Nechtěl jsem se jen rychle udělat. Trochu jsem se nadzvedl, abych Dannyho prostatu dráždil co nejvíc a ještě zpomalil. Oba jsme si vychutnávali každej pohyb, každý přiražení až po kořen. Danny mručel a hekal a já mu zdárně sekundoval. Šoustání na všech čtyřech byla moje oblíbená poloha. Dovolovala mi hodně pohybu a různý úhly zásunu a já je rád střídal. Danny syčel blahem a šel mi pěkně vstříc. Říkal si o hluboký zásuny a líbilo se mu, když jsem měnil tempo a zůstával chvilku zaraženej, až kam to šlo. Svíral svaly a masíroval mi ocas a pak znovu sám začal přirážet. Mladej a pekelně hříšnej andílek, co si to luxusně užíval.

Vystříkal jsem mu díru pořádnou dávkou a pak ho rychle otočil a dokouřil jeho cukající péro. Chutnal stejně báječně, jako voněl. Zůstal jsem s nosem zabořeným do jeho chlupů, cucal jeho neúnavnej ocas a byl v sedmým nebi.

Až společná sprcha mě probrala z omámení. Namydlil jsem Dannymu záda a krásnej zadek a pak si chvilku ještě pohrál s jeho pérem a bradavkama. Nechal jsem toho ale dřív, než mě zas ovládl chtíč. Museli jsme se aspoň trochu vyspat. Dnešek byl náročnej a pár příštích dní bude ještě horších. Dannymu ale zbejvalo odmakat z trestu posledních pár hodin a pak bude volnej a celej jen můj. Musel jsem ho ochránit před jeho bejvalým pasákem a jeho mlátičema. Snadnej úkol, měl jsem výcvik z armády. Vypadalo to na slibnej začátek.

189 zobrazení
Přihlásit se k odběru nových povídek