• Good Guy

Call boy (1)


Konkurz

„No tak ty slipy taky dolů,“ podíval se na mě lehce otráveně, jakože jsem úplně natvrdlý, „ukaž mi, čím nás chceš reprezentovat.“

Obcházel mě ze všech stran a já se trochu třásl, ačkoliv v tý místnosti bylo děsný vedro. Moje jediný slušný slipy, který jsem doma našel, spadly ke kotníkům, na červený koberec.


„Tak se na něj podíváme, „zíral mi do rozkroku, jako kdyby ještě nikdy neviděl ptáka. Díval jsem se na jeho stůl, ruce za zádama, nevěděl jsem, co říct. Bylo to tak trapný!

Jeho silná dlaň mi hrábla do koulí, potěžkával je jak pomeranče v Tescu. Přejížděl mi hřbetem dlaně po péru. Musím říct, že jeho dotyk byl celkem fajn, navzdory svý silný postavě se choval jemně.


„Kolik měří?“ zeptal se.

„Dvacet,“ zachrapatěl jsem, v krku sucho.

„Jo, to tady říká každej! A měříte si je už od prdele, co?“

Přetáhl mi předkožku, jemně mi ptáka masíroval a znova mě přejížděl po koulích. Asi byl na ně vysazený. Pak mě zase obešel kolem dokola.

„No, vypadáš dobře … vysokej, štíhlej, pěkná kérka,“ přejel dlaní mý tetování na pravý ruce přes rameno až do půli hrudníku.

„Dík.“

„Ukaž ještě díru, ohni se trochu,“ hladil mě po půlkách a prstem mezi ně zajížděl, „prohni se ještě trochu, no tak, vystrč jí na mě.“


Bez varování mi do zadku strčil nasliněný prst. Potichu jsem syknul.

„No tak nebuď přece taková fajnovka, zvykni si mít prdel pořád roztaženou, bude se ti to hodit,“ zajížděl tím prstem pořád dovnitř a ven. A zase byl docela jemný a bylo to i příjemný. Stavěl se mi z toho. Trošku jsem se ještě prohnul a šel mu vstříc. To se mu líbilo.


„No vidíš, jakej si šikovnej synek,“ zachechtal se a znělo to trochu oplzle, „nemáš hemeroidy?“


Stál jsem pořád nahej uprostřed přetopený, totálně nechutně zařízený místnosti se zlatýma tapetama a nábytkem z bílý kůže a čekal, až můj budoucí šéf dotelefonuje. Ten flek jsem zoufale potřeboval, proto jsem měl nervy na pochodu. Musí to vyjít, prostě musí!


„Co tady furt tak stojíš? Pojď mi ho vykouřit,“ položil mobil na desku svýho stolu, stáhnul si kalhoty na půl žerdi a posadil se do jedný z těch bílých pohovek. Kleknul jsem si k němu. On roztáhl nohy. Měl obrovský koule a tlustý péro.


„Tak nečum a kuř. A koule u toho pěkně do ruky…ááá…tááák….jóoo, jde ti to.“

Dělal jsem, co jsem mohl. Jeho ptáka jsem v puse mazlil, převaloval a cucal, až v ní ztvrdnul. Na střídačku jsem lízal ten tvrdý žalud a pak si celý jeho tlustý ocas ládoval až do krku, protože to mají chlapi prostě rádi a čím víc mrdky na mandlích, tím větší šance na spokojenýho šéfa.


„Ehhh, ohhhh, už budu, počkej …. nemusíš ….“

Nadržený chlapský ocas zcepeněl a začal stříkat. Schválně jsem ho nechal udělat se mi do pusy, i když ho chtěl vytáhnout. Všechno to horký sperma jsem hned spolykal, žádný hysterický plivání, čistá prácička. Pak jsem zvednul hlavu a podíval se mu do očí. V tu chvíli jsem věděl, že to místo mám v kapse.


„Ten debilní Nadir už zase pomotal objednávku!“ Do místnosti vrazil drobný blonďák a zarazil se, když nás uviděl na pohovce.

„Jéé, pardóon …“ zakrýval si pusu, jak nějaká filmová hvězda, když v šatně upustí vázu s kytkama, „to je ten novej?“

„Co sem lezeš, Bene? Nevidíš, že mám konkurz?“

„Tak sorry, já jen že Nadir už zase …“

„Sklapni Bene a vypadni. Vyřídíme to potom!“ zněl dost vytočeně.


Jen co se zavřely dveře, mezi kterýma proklouzla ještě nějaká uražená poznámka, pohladil mě po vlasech a poplácal po tváři.

„Jsi moc šikovnej. Jak se jmenuješ?“ vstal a ukázal na moje oblečení na židli v koutě, abych se taky oblíknul.

„Standa.“

„No to je dost nemožný jméno, s tím do kšeftu nemůžeš. Budeš Andreas.“


Cože? Ten se snad zbláznil! Andreas?


„Jo, to je dobrý,“ pochválil si vlastní nápad, „budeš Andreas. Já jsem Lektor. A ať tě nikdy nenapadne říkat mi šéfe. Jsem Lektor a budu tě posílat do kurzů. Já nebo Nadir. Je ti to jasný?“

„Jo, jasný,“ nechápal jsem vůbec nic. Jaký zas Nadir? Lektor? To je jak v nějaký mafiánský telenovele. Lektor mi podal mobil.


„Na tomhle telefonu budeš přijímat kurzy. To číslo nesmíš nikomu dát, je ti to jasný? Chceš pivo?“


Posadili jsme se ke stolku mezi pohovkama, otevřeli jsme si pivo. Byl jsem za něj vděčný, potřeboval jsem spláchnout tu mrdku.


„Teď ti řeknu pravidla,“ začal odpočítávat na prstech, „za prvý, do kurzu nepřijdeš nikdy sjetej ani nalitej, zhulenej nebo cokoliv takovýho, za druhý, nikdy neber žádný prachy, placení mám pod kontrolou jinak, jakmile vezmeš prachy, nakopu ti prdel.“


Pak jsem se ještě dozvěděl, že se nesmím udělat, když to klient nebude přímo požadovat a že budu na mobilu dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Jakmile ztloustnu, vyrazí mě. Čistý péro a vypláchnutá díra je podmínka, pokud ovšem klient neřekne jinak. A vůbec, klientovo přání je mi rozkazem a teď ať padám za Nadirem, má byt nahoře nad klubem.


„Počkej,“ zastavil mě na odchodu a strčil mi do ruky pětilitr, „kup si pořádný slipy, ať mi neděláš ostudu.“

Nadir

Na chodbě řvalo nějaký cédéčko, dunělo to z Nadirova bytu. Zabouchal jsem. Nic. Zabouchal jsem znova. Pak se dveře otevřely a v nich stál vysmátý týpek s cigárem v hubě, jen v trenýrkách.


„Ty vole, ty seš ten novej?“ zubil se na mě a pobaveně si mě přeměřil, „pojď dovnitř.“

Všude byl neskutečný bordel. Prošli jsme chodbou plnou krámů, poházených bot a svlečenýho oblečení. Vzadu pak byla jedna docela velká místnost s malou kuchyňkou a obří postelí. Válelo se na ní nádobí od snídaně, zmuchlaný ručníky, popelník a kdovíco ještě. Nasucho jsem polknul a nebylo mi tam z toho dobře.


„Někam se posaď, ne?“ tlemil se Nadir, „je tu trochu binec, no. Dáš si brko?“

Trochu jsem váhal, ale nakonec jsem si sednul na kraj postele.

„Ty vole, ty si hustej, sedíš tam jak píča,“ strkal mi do ruky jointa,“ dej si trochu voraz, kámo.“


Potáhnul jsem a zadržel kouř.

„Jak ti řikaj?“ ptal se Nadir a zkřížil nohy na zemi, pusu od ucha k uchu.

„Andreas,“ pípnul jsem nesměle, protože jsem nevěděl, jestli mu můžu říct svoje pravý jméno a tak jsem radši neriskoval.


Nadir vyprsknul smíchy.

„To ti vymyslel Lektor, co?“ řehtal se na celý kolo.

Přikývnul jsem.


„Cha cháá, to je taky čůrák, já nemůžu,“ držel se za břicho, „prej Andreas, sorry kámo, to fakt nedávám.“


Celá ta situace byla tak divná, že jsem se ještě chvíli díval, jak se smíchy nemůže ani nadechnout a pak se jsem se rozchechtal taky.


„Ty vole, budeš dobrej,“ dali jsme si další kolo, „ale viděl bych to spíš na Andyho… jo to je dobrý, budeš Andy.“

„No a nebude mu to vadit?“ moc se mi to přejmenování nezdálo.

„Klídek, Andy, to už zmáknu,“ přisunul se ke mně a rozepnul mi zip u kalhot.

„Tak mi ukaž nářadíčko,“ zalovil mi rukou za slipama. Bylo to rajcovní, pták mi začal tvrdnout. Pak ho osvobodil, ale to už mi trčel v celý svý kráse, dlouhý a tvrdý.


„Ty kráávo, slušnej kousek,“ komentoval Nadir a nadšeně mi ho honil. S velkým zájmem pozoroval, jak kůžička sjíždí po žaludu nahoru a dolů.


„Vymrdej mě,“ otočil se přede mnou na všechny čtyři a stáhnul trenky. Měl krásný zadek, půlky pěkně tvarovaný, nikde ani chloupek. „Dělej, vraž mi ho tam, vůbec se s tim neser.“


Ta krásná díra si o to říkala. Párkrát jsem na ní flusnul a už jsem přejížděl špičkou ocasu po otvoru. Nadir hekal a byl neskutečně sprostý, chtěl ho tam mít. Trochu jsem ho ještě dráždil a pak jsem přitlačil. Ocas uvnitř zmizel jako nic.


„Jo, to je vono, kámo, mrdej, dělej, mrdej,“ natáhnul ruku k posteli a zapálil si k tomu dalšího špeka.


Pořádně jsem přirážel, až ke kořenu ocasu, a pak jsem ještě kousek zatlačil, až byla ta jeho díra neprodyšně zašpuntovaná. Pak jsem ho skoro vytáhnul a pak ho tam zas vrazil, až koule pleskaly. Nadir vřeštěl: „Jo, to je super vocas! Vymrdej ze mě duši! Rvi to kurva do mě, nepřestávej!“


Já přestat nehodlal. Mrdal jsem ho fest, pleskal jsem ho při tom půlkách, jeden tvrdej příraz za druhým. Ocas v tý jeho roztažený díře krásně klouzal, vlny rozkoše se z ocasu přenášely do celýho těla. Ten kluk si to teda uměl užít. Ve mně už se všechno chystalo k výstřiku, tak rajcovního parťáka jsem ještě neprcal. Položil jsem se mu břichem na záda a rukama ho celýho stisknul, ještě jeden příraz a stříkám.


Nadir se rozeřval: „Vystříkej mě, udělej se do mě, chci to tam všechno!“


Stříkal jsem. Ocas naládovanej v rajcovní díře to ze sebe všechno chrlil ven. S každým výstřikem totální extáze. Chtěl jsem stříkat pořád a pořád, ale pak už byly koule prázdný a exploze spermatu ustaly. Až jsem z toho byl chvíli mimo a nevěděl jsem, jestli z tý trávy nebo z toho šukání. Nechtělo se mi, ale nakonec jsem ho z něj vytáhnul. Nadir se trochu narovnal, pak roztáhnul půlky a otevřela se díra. Vytekl z ní bílej potůček mojí mrdky.


„Andy ty si dobrej kolík,“ tlemil se Nadir, „takhle dobře už mě dlouho nikdo nevojel.“

„Takže jsem prošel?“ byl jsem nedočkavý na verdikt.

„Jak jako prošel?“ zarazil se.

„No, jestli mě berete,“ vysoukal jsem ze sebe a trochu bezradně jsem se rozhlížel po všem tom binci kolem.


Nadir se zase rozřehtal na celý kolo, držel si stojící péro a hledal ovladač k přehrávači, protože cédéčko se už před časem zastavilo.


„Tohle mrdání bylo jen tak, mezi náma kámošema. Lektor tě vzal už před tím.“

„Můžu tě obejmout, kámo?“ ptal se mě, když jsem odcházel. Bylo to trochu divný, ale objali jsme se. A přesto všechno, jakej to byl exot, mi to nebylo nepříjemný.


„Ty vole, skoro bych zapomněl, mám tady pro tebe kšeft. Zejtra v jednu odpoledne na týhle adrese,“ ukazoval mi esemesku v mobilu.

„Už mám kšeft?“ rozzářily se mi oči.

„Kurz, Andy, nezapomeň,“ chechtal se Nadir.

500 zobrazení
Přihlásit se k odběru nových povídek