Jemně jsem mu špičkou ukazováku kroužil po dírce a něžně ji masíroval. Bylo na něm znát jisté uvolnění.

Udělal krok vpřed a jakmile mu paprsek světla padl na obličej, zpozoroval jsem ostré, mužné rysy, široká ústa a okouzlující zelené oči ...

Nedá mi to a pohledem zavadím o jeho bouli v rozkroku. Pokolikáté už!? Snažím se ze své představivosti vymámit, co skrývá pod svýma ...

„Máš chuť?" ptá se. Zčervenám, ale v mžiku je vidět, že ano. Erik i já viditelně směřujeme do plného vzrušení.

Když viděli, jak je upřeně pozoruji, naklonili se k sobě a začali se líbat. Projela mnou další vlna vzrušení.

Líbám ho na krku, pomalu se uklidňuje. Otírám mu slzy. Otáčí se ke mě, naše rty se dotýkají, ale k polibku dochází až za okamžik.

Žít v permanentním stínu své jinakosti je heroický výkon a neobstojí v něm žádná padavka. Jen silní a zralí muži.

Sundaváme boty a kalhoty. Voda je tu mělká, mělo by to stačit. Stojím v trenkách před svým šéfem a připadám si jako totální idiot.

Na chvilinku posílám pohled pro změnu dolů. Jsme nacpaní v jednom spacáku a nedá se necítit, že jsem oba úplně nazí.

Tak jsem pobíhal po pódiu v plyšový imitaci tygra a řval jako o život. Morlor se dostal do rauše. Funěl a potil se jako prase.

Vleču se nocí už nejmíň deset mil. Narvanej v plný bojový výstroji, na zádech aspoň padesát liber vybavení. Pochybuju, že jdu správně ...

Drsňák Berry si dělá pohodlí a roztahuje nohy od sebe. Je to prostě samec. Je si tak jistej sám sebou, až z toho bolí. Nádhernej chlap ...

Berry přede mnou zastavuje. Jsem rudej až na prdeli. Dívá se mi nehnutě do očí a mám pocit, že celej vleze do mě a vykuchá ...

„Eriku, radši to už nedělej. Necháme toho. Vážně!“ říkám, ale z mých úst vzápětí vycházejí vzdechy vzrušení.

Plácek u vody byl v pozoru. Zkrátka přišlo nové tělo a muselo projít vstupní kontrolou. Bez ohledu na vlastnosti a lidskou podstatu...

Když jsem se jednu chvíli otočil, fousáč nikde. K čemu tady sakra tolik kroutím tou prdelí?

Tak teskno, tak smutno. A prázdno! Marně bránil jsem slzám, aby nestékaly po mé ztrápené tváři.

Zatáhnul závěsy a pustil nějaký pomalý písničky, který jsem neznal. Pak shodil župan a lehnul si na břicho na tu postel. Ty jo, to byl teda

Stál jsem pořád nahej uprostřed přetopený, totálně nechutně zařízený místnosti se zlatýma tapetama a nábytkem z bílý kůže a čekal ...

Všechno ve mně tuhne, pne a podlamují se mi kolena. Zády se tlačím na stěnu úzké vstupní chodbičky, ani nedutám a Heron se na mě tiskne ...